Evropská policejní agentura Europol upozorňuje na znepokojivý trend v oblasti kulturního majetku, kdy loupeže v evropských muzeích nabírají na násilnosti. V posledních letech se zloději stále častěji uchylují k extrémním metodám, včetně použití střelných zbraní, seker, a dokonce výbušnin. Tento vývoj naznačuje, že se v této oblasti objevují nové zločinecké sítě, které se zaměřují na specifické cenné artefakty. V minulosti byly krádeže kulturních statků považovány za organizovaný majetkový zločin, při kterém se pachatelé snažili násilí vyhnout. Dnes však podle Europolu situace nasvědčuje opaku, a násilí se stává nedílnou součástí těchto trestných činů.
Pachatelé zaměřující se na muzea se v současné době soustředí především na cenné předměty jako zlato, šperky a další artefakty, které je možné snadno prodat na černém trhu. Europol rovněž upozorňuje na rostoucí poptávku po čínském starožitném porcelánu, což z něj činí atraktivní cíl pro zloděje. V rámci zločineckých sítí se stále častěji objevují i případy, kdy jsou jednotlivci najímáni na specifické loupeže. Tento fenomén nazývaný „zločin jako služba“ může mít dalekosáhlé důsledky pro bezpečnost kulturních institucí po celé Evropě.
Významné případy loupeží v evropských muzeích
Mezi nejvýznamnější případy loupeží, které Europol zmiňuje, patří incident v nizozemském muzeu Drents, kde se pachatelé dostali dovnitř pomocí výbušniny a odnesli několik cenných děl z Rumunska. Tato loupež se odehrála v lednu 2025 a byla jedním z mnoha příkladů, kdy zloději použili extrémní opatření k dosažení svých cílů. Část ukradených předmětů byla sice později nalezena, avšak samotná akce ukazuje na nebezpečnost a promyšlenost těchto zločinů. Dalším alarmujícím případem byla loupež v pařížském muzeu Cognacq-Jay, kde čtyři maskovaní pachatelé vybaveni baseballovými pálkami a sekerami ukradli sedm zlatých a diamanty zdobených předmětů. Takové incidenty ukazují, že zloději již nehodlají jednat v utajení, ale otevřeně se uchylují k násilí proti pracovníkům ostrahy.
Nejvelkolepější loupež se však odehrála v pařížském Louvru, kde došlo k rozbití vitrín v galerii Apollo a odcizení šperků v odhadované hodnotě 88 milionů eur. Tento incident z loňského roku ukazuje na vysokou úroveň organizace a plánování, které zloději při těchto akcích využívají. Muzeum se v reakci na tento incident rozhodlo posílit bezpečnostní opatření, včetně instalace stovky nových kamer. Tato opatření však vyvolávají otázky o skutečné efektivitě bezpečnostních systémů v ochraně kulturního dědictví.
Rizika a důsledky pro kulturní instituce
Podle Europolu se zvyšující se míra násilí v muzejních loupežích může odrážet i v celkovém vývoji organizovaného zločinu v Evropě. Někteří pachatelé se mohou rekrutovat z jiných oblastí zločinu, čímž se zvyšuje riziko pro kulturní instituce. Muzejní loupeže představují atraktivní kombinaci relativně nízkého rizika a vysokého finančního zisku, což zloděje motivuje k těmto činům. Europol rovněž varuje, že sociální sítě a komunikační aplikace mohou sloužit k náboru nových členů do zločineckých skupin, což dále komplikuje situaci. Bezpečnostní složky musí reagovat na tuto změnu dynamiky a hledat nové způsoby, jak ochránit kulturní dědictví, které je neocenitelné pro evropskou kulturu a historii.