V úterý 31. října 2023 se v Poslanecké sněmovně České republiky uskuteční mimořádná schůze, na které bude projednáván návrh na vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Pro Babiše to bude již pátý pokus o odvolání, čímž vyrovná historický rekord, který drží bývalí premiéři Mirek Topolánek a Petr Nečas, kteří také čelili obdobným situacím. Zatímco pro Topolánka byl jeho pátý pokus osudový, aktuální politická situace naznačuje, že se Babišovi těžko něco podobného přihodí. Jeho vláda má totiž v Poslanecké sněmovně pohodlnou většinu 108 hlasů, což pro opozici značně ztěžuje její plány.
Opoziční síly, které se rozhodly svolat tuto schůzi, se shodly na tom, že důvodem pro návrh na vyslovení nedůvěry je nejen plánovaný rozpočet na příští rok, ale také další závažné otázky. Mezi nimi je například druhý nejvyšší navrhovaný schodek v české historii, který činí 386 miliard korun. Opozice rovněž kritizuje Babišův nevyřešený střet zájmů, a to zejména v kontextu jeho předchozího působení jako ministra financí. K tomu se přidávají obavy z vládních zásahů do nezávislosti justice a médií, což podle mnoha kritiků ohrožuje demokratické principy v zemi.
Opoziční strategie a očekávání
Všech 92 opozičních poslanců se podepsalo pod návrh na svolání této mimořádné schůze. Jejich snahou je nejen vyjádřit nesouhlas s vládními kroky, ale také upozornit veřejnost na to, jakým směrem se Česko vyvíjí. Podle šéfa lidovců Jana Grolicha, který již dopředu vyjádřil obavy o úspěšnost této iniciativy, opozice bude potřebovat k vyslovení nedůvěry 101 hlasů. Názory na to, jaký efekt může mít toto hlasování, se však liší. Opoziční poslanci tvrdí, že návrh není prázdné gesto, avšak Babiš naopak schůzi považuje za předvolební tah.
Babiš už letos čelil jednomu pokusu o vyslovení nedůvěry, který se uskutečnil v únoru, nedlouho po tom, co jeho vláda získala důvěru. Tento první pokus byl výsledkem sporu mezi koaličními partnery a Hradem, zejména ohledně osoby Filipa Turka. V rámci jeho první vlády, která byla v letech 2017 až 2021, musel Babiš přečkat tři hlasování o nedůvěře, a to i přesto, že jeho koaliční vláda byla menšinová a opírala se o hlasy komunistů. Tato zkušenost mu zřejmě dává větší klid před nadcházejícím hlasováním, protože ví, jak se s těmito situacemi vypořádat.
Historie hlasování o nedůvěře v Česku
Od roku 1993, kdy Česká republika vznikla, se uskutečnilo 21 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě. Zatím však byl úspěšný pouze jediný, což ukazuje na stabilní postavení premiérů, kteří obvykle dokážou ustát tlak opozice. Prvním premiérem, který musel čelit hlasování o nedůvěře, byl Vladimír Špidla v roce 2003. Opoziční strana ODS tehdy kritizovala jeho reformu veřejných financí, ale Špidlův kabinet nakonec hlasování ustál, když pro vyslovení nedůvěry hlasovalo pouze 98 poslanců.
Od té doby se situace v české politice vyvíjela a každý premiér, s výjimkou Jiřího Paroubka a úřednických vlád, si tímto hlasováním prošel. Stanislav Gross a Bohuslav Sobotka museli čelit pouze jednomu hlasování. Grossova vláda se ocitla v krizi kvůli nejasnostem okolo financování jeho bytu, zatímco Sobotkova vláda byla zasažena otázkami spojenými se střetem zájmů Andreje Babiše, který byl tehdy ministrem financí. Oba premiéři sice čelili vážným obviněním, avšak jejich vlády nakonec dokázaly obstát ve sněmovně a nevyslovila se jim nedůvěra. Tato historie ukazuje, jak složité a často politicky motivované mohou být pokusy o odvolání vládních kabinetů v České republice.